Hotel Hejtmanský dvůr s restaurací Atrium Vás přivítáme na malebném hostorickém náměstí v královském městě Slaný, ve Středních Čechách, jen 17 km od Prahy.
Budova byla v tragickém stavu koupena současnými majiteli roku 2001 a od základů zrekonstruována. Od listopadu 2002 nabízí nejen komfortní ubytování v 38 pokojích s kapacitou 78 lůžek, ale také bohatou nabídku gastronomických služeb v restauraci Atrium. V letním období mají hosté možnost posedět si i na venkovní terase.
Součástí hotelu jsou šest konferenčních salonků, velký kulturní víceúčelový sál a původní gotická vinárna s barem. Hostům lze tedy nabídnout pestrou nabídku prostor ke konání nejrůznějších oslav, svateb, pracovních setkání, školení nebo konferencí.
V suterénu můžete navštívit Relaxační centrum, vhodné nejen pro relaxaci po fyzickém i psychickém vypětí všedního dne, ale také pro neformální setkání, osobní i pracovní. Oba prostory Whirlpool&Sauna i Wellness Spa (hydromasážní vana pro 2) jsou privátně rezervovány.
Ozdobou města, dominující západní straně slánského náměstím se stal dům čp. 114, zvaný Hejtmanský dvůr.
Ve středověku stávaly v místech dnešní budovy domy dva, o nichž Josef Lacina vypráví: „Dům Rouchovanský (čp. 114) nazvaný tak po Pavlu Rouchovanském, který se naň přiženil, pojmuv za manželku vdovu po Janu Hlineckém. Ten dům převzal po odchodu z něho pro náboženství Doroty Rouchovanské Lukáš Hlinecký, syn její, který také od něho léta 1632 s lidem válečným kurfiřta Saského na vojnu odešel a když se žádný k němu nenacházel, koupil jej spálený a spuštěný roku 1642 od Jeho Excelence Jaroslava Bořity Jan Hráček, pekař.“ Tolik kniha šosovní. Že byl dům opravdu hodně zpustošen, dosvědčuje i odhadní suma slánských konšelů, kteří dům Hráčkovi odhadli na pouhých 20 kop. „Dům Majerovský (č. 11, část nárožní) nazvaný tak po Martinu Majerovi, služebníku rychtáře Jeho Milosti Císařské pana Mikuláše Srnovce z Varvažova, který se naň přiženil, pojmuv roku 1595 za manželku Markétu, vdovu po rychtáři Martinu Mydláři, o němž vzpomenuto, že dům koupil od Anny, vdovy po prvém rychtáři J. M. C. v Slaném, Duchkovi Skálovi, který ten dům zdědil po svém tchánu Brikcím Hedbábném. Druhou manželkou Majerovou byla Magdaléna, dcera Daniela Mouchy, jinak Pondělíčka, která manžela přežila, a od ní koupil ten dům roku 1631 za 300 kop mydlář Samuel Šťáva. Dům byl ještě roku 1656 spálený.“ Středověkou zástavbu v zadním, dvorním traktu budovy potvrdil také archeologický průzkum.
Na místě poválečných ruin byly ve druhé polovině 17. století postaveny dva nové domy. Při první numeraci v roce 1769 dostaly čísla popisná 94 a 95 ve městě. Při druhé numeraci v roce 1809 byl dům čp. 94 přečíslována 98 a patřil Václavu Kopeckému. Podle Pozemkové knihy se oba tyto domy staly od 1.června 1815 s. k. rakouským erárem.
Byly zbořeny a na jejich místě byla vystavěna budova Krajského úřadu a pozdějšího okresního hejtmanství, který začala sloužit od roku 1818.
Po vzniku Československé republiky přešel dům do majetku státu a sídlila tu Okresní správa politická a asi od roku 1934 Berní správa.
V poválečných letech byl dům zván, podle svého určení Armádním domem a později Kulturním domem v majetku města Slaný. Jako Kulturní dům a sídlo Závodního klubu ROH byla budova dlouhá léta centrem a klubovým zařízením celé řady slánských spolků. Přízemní část do ulice Kynského dala vzniknout malým divadelním formám, jako byl Dimafor nebo HloDoStaSáHoVo divadlo, předchůdce pozdějšího Dividýlka. po krátkou dobu, v lezech 1967 – 1971, sloužila právě tato část domu jako oblíbené restaurační zařízení Spotřebního družstva Jednota, které zde provozovalo vinárnu Veronika. Personál tehdy tvořili Jaroslav Pilner, František Vokán, Jaroslav Absolon, Karel Čermák a Libuška Bartáková, a vedle konzumace výborných vína a alko i nealko nápojů, s výjimkou piva, sem slánští labužníci chodili na specialitu zvanou čurbes. Sál v patře budovy sloužil jako výstavní plocha a pamatoval i řadu schůzí, zasedání a také řadu jazzových dnů.
V 90. letech 20. století byl Závodní klub ROK zrušen a MěÚ využíval budovu pro přechodné umístění svých odborů a jiných institucí. Kulturní veřejnosti sloužil pouze klub Dividýlka v přízemí.
V roce 2000 byl chátrající dům od města vykoupen společností Hejtmanský dvůr, která jej z gruntu přestavěla a vybudovala zde reprezentační hotel Hejtmanský dvůr s restaurací, kavárnou a vinárnou byl veřejnosti otevřen 2002. Hotelovou část tvoří bývalé první patro a vestavba prvního a druhého podkroví. Přízemí budovy dominuje velká atriová restaurace s tanečním parketem, barem a dětským koutkem, vše pod prosklenou stropní pyramidou. V 1. patře na galerii jsou tři menší salonky, které lze užívat samostatně nebo propojit v jeden velký salonek s menším tanečním parketem. K soukromým akcím slouží také bývalý sál Dividýlka. Historicky laděná vinárna je umístěna v původních, dobově restaurovaných středověkých sklepeních, se zachovanými kamennými vchodovými dveřmi.
výňatek z knihy "Slánské hospody 2. díl", autora Libora Dobnera a Libora Pošty
Povinné informace k evidenci tržeb (dle zákona 12/2016 Sb., § 25)
Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně on-line; V případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.“.
